BiorytmyHodiny v nás ... I malé změny režimu a pravidelnost v našem životě může mít velký dopad na naše zdraví
Každý organismus žijící na této Zemi funguje v souladu s vnitřními hodinami – odborně se tomu říká – biorytmy nebo ještě lépe cirkadiánní rytmy. Je to jakýsi vnitřní systém řízení času, který se nejvíce odvíjí od střídání světla a tmy (režim den a noc), ale významně do něj zasahuje i to kdy jíme a jakému zdroji světla jsme vystaveni večer.
Každá buňka našeho těla je naprogramovaná tak, aby v různých denních a nočních hodinách prováděla jinou práci – konkrétně zapínala a vypínala různé geny a dle toho produkovala různé látky nebo se sama sebe opravovala a detoxikovala.
Jak poznáme, že nám dobře fungují naše vnitřní hodiny? Především podle toho, že v noci dobře spíme, ráno se probouzíme odpočinutí s chutí do života a nového dne s jasnou a klidnou myslí. Pokud tomu tak není, existuje jedna z velmi zajímavá cesta a tou je vylaďování našich biologických hodin. Při troše snahy a vůle se dají opravit během pár týdnů!
Čím se naše tělo zabývá po celých 24 hodin? Co dělá, když se třeba i já zrovna nudím… Co dělá autopilot ve mně? - snaží se získat energii – viz článek proč jíme - tu pak používá na fungování všech systémů, když něco zbude, uloží na příště - regeneruje a obnovuje tkáně - stará se o růst a rozmnožování - zabývá se obranou před útoky vnitřních nebo vnějších nepřátel (mikroorganismy, poškozené buňky, změněné buňky, cizorodé toxické látky…) viz články imunita
Zjednodušený popis rytmu v našem těle … Naše tělo se připravuje na probuzení ještě dříve, než vstaneme. Sníží produkci spánkového hormonu (melatoninu) a zvýší stresové hormony, mírně se zvýší teplota a tep srdce, mírně se zvýší krevní tlak. Po probuzení se aktivuje i naše zažívání, tělo se připravuje na snídani, aby mohlo ve dni podat fyzický i mentální výkon, ze střeva odcházejí odpadní látky. V dopoledních hodinách jsem schopni podat nejlepší výkon, pozdní odpoledne je zase dobré na fyzické výkony a sporty, večeře by měla být podávána 3 až 4 hodiny před spaním. Se západem slunce začne klesat tělesná teplota, zvyšuje se produkce spánkového hormonu a my uléháme a usínáme.
Náš mozek ale spát nejde, v noci je velmi aktivní. Třídí a ukládá všechny zážitky a informace získané během den, zálohuje formou různých spojení mezi neurony (buňky nervového systému). V noci se také produkuje růstový hormon, takže nedostatečný spánek u dětí může brzdit jejich růst. Mozek se při této práci musí samozřejmě občerstvovat – tj. potřebuje živiny a zároveň se detoxikuje a vytváří nové mozkové buňky. Ubírat si hodiny spánku = zadělávat si na zdravotní nebo duševní problémy.
Co nejvíce poškozuje naše vnitřní hodiny? a co s tím - dozvíte se v dalším článku ZDE...
|