Celer a řapíkatý celerPěstuje se jako kořenová zelenina zejména pro mohutnou zdužnatělou bulvu. Ta vypadá jako hnědá, hrbolatá, vláknitá různě velká koule. Ale zpracovat se dají i listy. Ostatně existuje nejen celer bulvový, ale i listový a řapíkatý, ze kterých se využívají pouze masité stonky/řapíky a samotné listy. Celer pochází z dávnověku, používali ho už ve starém Egyptě, postupně se rozšířil po celé Evropě a do Severní Ameriky. Časem byla vyšlechtěna řada odrůd, která se liší chutí, tvarem i barvou bulvy – může být bílá, růžová i červená. Celer má výrazné aroma, nejčastěji se konzumuje vařený. Používá se do salátů, polévek, omáček, masových pokrmů podobně jako petržel.
Zdravotní přínos: Bulva obsahuje velké množství vitaminu B a C a řadu minerálních látek – draslík, vápník, sodík, železo... Listy jsou bohatým zdrojem vitaminu A. Celer je velmi vhodný při dietách.
Pásmo (kde se pěstuje: Celer se pěstuje zejména v Evropě, Asii a Americe. Daří se mu i u nás. U nás se nejvíce pěstuje celer bulvový, méně pak řapíkatý a listový. Ten se pěstuje spíše na jihu Evropy.
Zajímavost: V České republice je celer důležitou součástí tradičního českého jídla – svíčkové omáčky. Správný název celeru je miřík celer nebo také miřík vonný, latinsky Apium graveolens, ale častěji se používají názvy jeho jednotlivých variant – celer bulvový, celer řapíkatý a celer listový.
|