HruškaHruška patří vedle jablka k tradičnímu podzimnímu ovoci. Uvádí se, že pochází až z Kavkazu nebo z Číny a ze starých spisů se ví, že hrušku konzumovali lidé před více než 3000 lety. Jednotlivé odrůdy se dělí podle sklizně na letní, podzimní a zimní. Plody jsou poměrně křehké, jsou protažené směrem ke stopce, která vyrůstá přímo z plodu (u jablka je na vrcholu plodu, odkud vyrůstá stopka, vždy nápadná prohlubeň). Vhodné odrůdy hrušní konzumujeme v syrovém stavu, jiné – zejména ty s vyšším podílem vlákniny – jsou chutnější po tepelném opracování. Chutnají skvěle ve formě kompotů, jako opečené nebo podušené, ale i známé jsou sušené hrušky z knížky O letadélku Káněti. (Pozn. Babička je dědečkovi sypala na škubánky a bylo to jeho nejoblíbenější jídlo). Přidávají se do zmrzlin a jogurtů.
Zdravotní přínos: Slupka obsahuje látku arbutin, které má efekt přírodního antibiotika – umí si poradit s bakteriemi, doporučuje se pro posílení žaludku, při nemocech močového měchýře nebo při vysokém krevním tlaku. Díky vyššímu podílu vlákniny působí příznivě na zažívací trakt. Ve své dokonalé vyzrálosti mají hrušky vyšší podíl cukru a byly nazývány ovocem Bohů. Dopřejte si tedy občas toto sladké pohlazení a řádně si ho vychutnejte!
Pásmo (kde se pěstují): Hrušeň obecná je stromem mírného pásu.
Zajímavost: Ačkoliv je hrušeň ovocný strom, pokud má vhodné podmínky pro růst a správné stanoviště, může vydržet až 200 let!
|