Imunitní systém - základy

IMUNITA aneb trocha teorie nikomu neuškodí! Je třeba rozumět svému tělu, pokud chceme být zdraví a odolat infekcím!

IMUNITA:

- složitý informační systém– velmi úzce propojený s nervovým systémem a velmi citlivě reagující na naše emoční prožívání

- základním úkolem je OCHRANA – rozeznává škodlivé od neškodného – chrání nás jak před vnějšími patogeny – zejména mikroorganismy – viry, plísně, bakterie, tak i škodlivými látkami, které vznikají v našem těle například kvůli poruchám trávení nebo střevní dysbióze

- skládá se z různých druhů buněk, které nejsou na jednom místě, ale jsou rozptýlené po celém organismu, aby byli blízko, když je jejich nasazení třeba

Jaké problémy s imunitou řešíme?

oslabená imunita – snížená schopnost našeho těla ubránit se, nedostatek složek imunitního systému (buď vrozený nebo získaný problém), ale často i na základě nedostatku klíčových látek – bílkoviny, vitaminy a minerální látky – důležitost VÝŽIVY

špatně řízená imunita – mikroorganismy se snaží zmást imunitu, aby je nezlikvidovala a produkují toxické látky, které významně zasahují do informačního systému a komunikaci mezi imunitními buňkami a tím ho velmi poškozují

imunopatologie – rozvrat imunitního systému, kdy místo aby nás chránil, útočí proti nám – autoimunity, alergie atd., zde hraje kromě výše uvedených velkou roli psychika, a to zejména potlačená agrese, přehnaná úzkost nebo deprese

3 základní obranné linie imunity, které se postupně zapojují do AKCE

1. linie obrany – kůže a sliznice – včetně zdravé sliznice střeva - více v článku ZDE 

2. linie obrany – vrozená imunita – získaná geneticky na základě evoluce našich předků a toho, čím a jakými infekcemi si prošli, odráží i to, v jakém prostředí žijeme – buňky mají naučené VZORY a umí rozpoznat nebezpečné a ihned reagují, používají jak buněčnou (přímý boj), tak protilátkovou imunitu, její reakce nebývá razantní a proto přichází poslední úroveň...

3. linie obrany – evolučně nejvyspělejší – získaná/adaptivní imunita – zapojuje se jako poslední, reaguje na signály, které přichází od buněk vrozené imunity, má paměť, při dalším setkání s patogenem je reakce rychlejší, tohoto efektu se snaží dosáhnout také očkování (záměrné vpravení cizorodé částice do organismu pro vyvolání imunitní odpovědi)

V dalším  článku najdete konkrétní příklady, jak imunitě pomáhat, aby dobře zvládala svoji hlavní funkci, a to je CHRÁNIT nás.